Září 2008

Až moc mladá láska

21. září 2008 v 15:28 | Evík |  $ Příběhy na objednávku $
Tak po dlouhý době zase povídka ... Tahle je na obědnávku pro SeE*R ...
Zadání:
1. Až moc mladá láska 2.Já (markéta) a marek 3. Katka a David 4.už dlouho se s markem markem mame radi . on miluje a mě a ja jeho ani jeden z nas to ale neví. po nějaké době se to dozvídáme od kamaradu a začínáme spolu chodit.ale ted najednou na sebe nemame moc času a navic se objeví katka a snaží se mi ho přebrat . Nějak se to zkazí a já zůstávám sama (ale marek taky) omylem se připletu do jedne partičky a tam je on david pro mě láska na první pohled myslím že pro něho taky . konec příběhu : chodím s davidem marek zustane sam bo nece katku a ta zkočí z paneláku :D 5. sídlistě v ostravě
Až moc mladá láska
Seděla sem za panelákem na lavičce se svojí partou a idolem Markem, kterého už dlouho miluju. Vlastně od té doby co se přistěhoval. Pamatuji si to jako by se to stalo včera a to už to je rok. Marek o mě ovšem asi nestál. " Ty jo už je konec prázdnin, co takhle něco podniknout?" Řekl Marek a všichni souhlasili. Nejvíc já. Byla sem ráda za každou chvíli co sem mohla být s Markem. Ale co? Ostrava je sice velký město, ale znali jsme tady v okolí skoro každý kout. Každém urputně přemýšlel, ale nikoho nic nenapadlo. Nakonec jsem se všichni rozhodli pro pizzerii. Sedli jsme si všichni ke stolu s barovými stoličkami a objednali jsme si tři šunkový pizzi. Na to jak jsme dlouho čekaly jsme je měli snězený za chvíli. Já měla napůl s Markem. Byla jsem strašně ráda. Bylo už skoro devět hodin a tak se naše parta pomalu roztrhla. Každý jsme šli ne jinou stranu. Já šla s markovým nejlepším kamarádem a Marek s mojí nejlepší kamarádkou. Najednou mi jeho nejlepší kamarád z ničeho nic řekl. " Víš Markéto nechtěl jsem ti to říkat, ale už se nemůžu koukat na to jak se marek trápí." "O čem to mluvíš?"

OOU!=D

1. září 2008 v 16:55 | Evík |  $ Příběhy na objednávku $
Tahle povídka mi leží asi dva tejdny rozepsaná v kompu... pořád sem nemohla vymyslet konec...
Zadaní:
1)OOU!=D
2)Upír a já =D=D
3)hromada příšer ze hřbitova=D=D jaký tě napadnou=D
4)Já jednou večer pudu na hřbitov a tam potkám upíra ...a pak už tam něco vymysli nějakou naprostou střelenou blbostku=D=D=D at je sranda=D
5)na hřbitově na Vyšehradě=D=D
OOU!=D
Stála sem a jenom jsem se koukala. Koukala jsem se na lidi. Všichni byli v černém i já. Vedle mě stála moje teta a držela mě za rameno. Táta umřel před rokem. Všichni plakaly. Dokonce i já. Já nezranitelná osoba. Koukla jsem se na rakev, která se spouštěla do velké vykopané jámy. V té rakvi ležela moje mamka. Stála sem tam a koukala jak její rakev mizí pod nánosem hlíny. Už nebyla vidět, ale já tam pořád stála. Listí pomalu zahalilo čerstvý nános hlíny. Lidé se docela rozutekli. Stála sem tam jenom já. Pořád jsem nemohla uvěřit, že jediný člověk na světě, který mě chápal už tu není. Byla jsem tam každý den. Povídala jsem si s ní. Byl to teď můj nový domov. To co jsem dřív považovala za domov tam jsem už jenom přespávala a jedla. Utekl měsíc. Svěřovala jsem se mamce.
"Mami. Moc mi chybíš. Strašně bych tě chtěla znova vidět. Chtěla bych tě znova obejmout."
Vyčerpáním jsem usnula. Vzbudil mě až kostelní zvon, který zběsile oznamoval, že už je půlnoc. Polekaně jsem vstala. Chtěla jsem utíkat "domů", ale něco se náhle mihlo za stromem. Byla jsem strašně zvědavá. ¨